O Švédo adjés butešhibengo samhelej butesa majbut sar anglakado. Bi a švédickona šhibako si amen e nationelna minoriteticka – šhiba, i švédicko jelongi – šhib (teckenspråk) taj but invandraricka – šhiba. [1]
Taj butivar hasnin i englišicko šhib ande majbutféliticka kontextušes. Trubuj ek zákono so sikavel a šhibako státusi ando samhele.
Pušimata taj válasa pa a šhibakozákono
- 1. Anda sos trubuj ek šhibakozakono?
- 2. So sikavel a šhibakozákono?
- 3. Si e ávere themen ek šhibako – zákono?
- 4. Pe savala šhiba si a šhibako – zákono?
- 5. So phenel a šhibako – zákono pa i švédicko – šhib?
- 6. So phenel a šhibako - zákono pa e ávera šhiba bi a švédickona – šhibako?
- 7. Sako šhib sa ketji kerel pala a šibakozákoni?
- 8. So jelentij a šhibako – zákono e nationelna minoritétickone – šhibange?
- 9. So jelentij a šhibako – zákono a švédickone jelonge – šhibake?
- 10. So jelentij hodj i šhib ande ofentliga verksamhetura te aven ápolime- inkerde, edjserüvni taj hatjárde?
- 11. So phenel a šhibako – zákono o felelöšégo pa o terminology?
- 12. So phenel a šhibako – zákono pa tolkningo?
- 13. Pe kas si a šhibako – zákono
- 14. Sar o samhela daravel, lel sáma taj žutij i šhib?
- 15. Če sorta zákonij a šhibako – zákono?
- 16. Si andi šhibako – zákono strafosko – határazoto?
- 17. Si ávera zákonura so sabájozin i šhib?
- Fotnoter
- Ando zakoni taj lesko célo
2. So sikavel a šhibakozákono?
A šhibako – zákono si sar si a šhibako statusi, taj na i korkori šhib. Ande kado naj például či soskr xurde – sabájura ke hodj sar te iskirin i vorba, o bandjárimo vadj sar te phenen ávri, taj či kodo ke hodj te hasnin e ávrenge vorbi (lånord) vadj e khérutne vorbi. De kado phenelpe ke hodj i šhib ando ofentligicka verksamhetura te ápolin (vårda) edjserüen taj te hatjárdjol. Kado si pe intregi šhiba so si ande ofentliga verksamhetura.
3. Si e ávere themen ek šhibako – zákono?
Ando Finno, Francuzo taj Polska si ek šhibako – zákono. Ando Norvégo si ek kecavo javašlato te avel kecavo zákono. Például ando Nya Zeelando edjenranguvo šon i nyzelandickona – šhibasa i jelongi – šhib taj i maori – šhib a englišickona – šhibasa ando grundicko – zakono, taj ando Mexikovo edjenranguvoj 62 minoritéticka – šhiba taj i mexikanicko jelongi – šhib a spanickona šhibasa.
4. Pe savala šhiba si a šhibako – zákono?
A šhibako – zakono si pe kakala šhiba: finicko, jiddisch, meänkielicko, romani, [2] samicko, švédicko taj i švédicko – jelongi šhib. De valojában si kado pe e intregi šhiba so vorbin ando Švédo, kade te phenes kodala šhiba so vorbin kodala manuša so invandrálinde vadj kon si invandrare ando ethem.
5. So phenel a šhibako – zákono pa i švédicko – šhib?
I švédicko šhib si kodi so vorbin e majbut žéne ando Švédo, sar dejaki – šhib vadj sar dujto – šhib. Kadala si inke stabilno tordjimo khate. Te zuráren kado trubuj ek zákono so phenel ke hodj i švédicko – šhib si i angluni – šhib (šéreski – šhib) ando Švédo. Kado jelentij ke hodj i švédicko šhib si i khetánutni šhib ando Švédo taj ando samhele so si i šhib. Kadi šaj hasnin karingodi andi samhela, sar például o kontakto maškar e manuša taj hivatalura.
A švédickona šhiba si o majzurálo tordjimo anda e intregi šhiba so ande a šhibako – zákonij ánde, mivelhodj kadi si sar i angluni – šhib taj vi i khetánutni samheloski – šhib. E samhelo si ek speciálno felelöšégo ke hodj i švédicko – šhib hasnin taj ávri kerdjol – bárol.
6. So phenel a šhibako - zákono pa e ávera šhiba bi a švédickona – šhibako?
Si ávera šhiba ando sari švédicko – šhib so butájig si ando Švédo taj dikhelpe sar e Švédosko kulturicko – arvo pont sar i švédicko: finicko, jiddisch, meänkielicko, románi taj samicko. Kadala šhiba pala e riksdagosko határozato si e Švédoske nationálnicka minoritétoske – šhiba. I švédocki – jelongi šhib hasnin e jelongo – šhibako grupa, kon si e kašuke taj kodala manuša so čores šunen taj kodalengo nipo. Kado pinžárdoj aba anglakado ke hodj o riksdago edjformán šutas kado e nationálnickone minoritétoske – šhibenca. Taj si ame vi e ávera šhiba so vorbin sar dejaki šhib kodala manuša so invandrálinde vadj sile sar invandrarpalunimo.
7. Sako šhib sa ketji kerel pala a šibakozákoni?
Jo. De i švédicko šhib si maj zurálo todjimo. E nationálna minoritéticka – šhiba taj i švédicko jelongi – šhiba si majzurálo tordjimo sar e invandrarickone šhiben. Kado különbšégo ando tordjimo si o majbut ke hodj če šhibakosituaciovo si taj sikavel vi ke hodj sile čacimo uňen te kapin sitjárimo ande pengi šhib. Pala a šhibako – zákono si ke hodj kazgodes si čačimo te hasnin penga dejaki šhib, akár soskij. Khonik náštig tiltoj khanikas te hasnin penga dejaki – šhib, például pek butjakothan.
8. So jelentij a šhibako – zákono e nationelna minoritétickone – šhibange?
A šhibako – zákones si ek fontošo statusi so vazdel e nationelna minoritétonge – šhiba, taj kado angle žutij kadala šhiba te perdal te trajin ando Švédo. Kado vi žutij te dičon e nationelna minoritétura taj lenge šhiba ando švédicko samhela. Lehetöšégo avela te hasnin e minoritéticka – šhiba ande oficielna verksamhetura, kana kado žalpe. O sáma linimo pe e nationelna minoritéticka – šhiba si ke hodj tiltoj te zuráren préle assimiléringo.
Ande ávera zákonura (dikh o 17 – to pušimo) sikavelpe ke hodj si speciálno förvaltningsthan pe e minoritétonge – šhiba finicka, meänkielicka taj samicka.
Pala a šhibako – zákono e nationelna minoritéticka – šhiba site védin taj te žutin. Kado jelentij ke hodj e šavora kaski dej vadj dad nationelna minoritéturaj sile čačimo te sitjon kodi šhib, vi tena sitjile kadi sar dejaki – šhib, taj i samhela site dikhel palale len te den kecavo sitjimo. Például e šavora kaske deja vadj dada si samura, site denle sitjárimo po samicko, vi lenge deja taj dada tena vorbinas de khatar o anglunimo samicka penge šavorenca. Kado čačimo naj e šavoren kas si invandrar deja vadj dada. I samhela site numa te phenel e šavorenge kas si invandrarpalunimo ke hodj von šaj sitjon pe penge dadeski vadj dejaki šhib von te bárile opre kadala šhiba so si lenge dejaki šhib9. So jelentij a šhibako – zákono a švédickone jelonge – šhibake?
A šhibako – zákones si ek fontošo statusi so vazdel a svédickone jelongi – šhib, taj kado angle žutij kadi šhib perdal te trajij. Kado žutij te dičon e kašuke taj so či šunen mištosar ek šhibako minoritéto taj i švédicko jelongi – šhib ando švédicko samhela. Lehetöšégo avela te hasnin i švédicko jelongi – šhib ande oficielna verksamhetura, pa jelonge – šhibako tolko. O sáma linimo pe i švédicko jelongi– šhiba si ke hodj tiltoj te zuráren préle assimiléringo.
Pala a šhibako – zákono i švédicko jelongi – šhib site védin taj te žutin. Kado jelentij ke hodj e šavora kon kašukej vadj čores šunen sile čačimo te sitjon i švédicko jelongi – šhib, te hasninla andi iškola. Kon páše nipoj taj kas si šavoro kon hasniji i švédicko jelongi – šhib sile čačimo vilen te sitjon i švédicko jelongi – šhib. E žéne kon intresálijpe pa i šhib vadj trubuj les a šhibako žanimo ande leske butji site žutin te sitjol i švédicko jelongi – šhib pe e sitjárimáta.
10. So jelentij hodj i šhib ande ofentliga verksamhetura te aven ápolime- inkerde, edjserüvni taj hatjárde?
I šhib site avel pala e oficiálno šhibakovordosko ajánláši taj te žanelpe te hatjáren sako citizeni. Kado mangel ek edjserüvno šhib, kade kamel te phenelpe ek šhib ande sos naj pháre vorbi taj ká si edjserüvno taj hatjárdi gramatika. Vi kodi graficko ávri kerdimo site avel edjserüvno taj hatjárdi. Kado si na numa pi švédicko – šhib hanem pe e intregi so hasnin ande oficiálna verksamhetura. Kado si vi pe e tekstura so perdali šute. So perdali šuto čores či trubuj te avel aceptálime.
11. So phenel a šhibako – zákono o felelöšégo pa o terminology?
A šhibako – zákoni phenel ke hodj e mindighetos si ek speciálno felelöšégo pa o švédicko terminology so si ande lengo fackomrodeto site avel reslo, hasnime taj hodj ávri baráren.
Mivelhodj o Instituciovo pe e šhiba taj pe e mamušenge memori sile felelöšégo te ápolin – inkren taj ávri te baráren anda e nationelna minoritéticka – šhiba (a samickonako kotor pala perdalhatjárimo o Sametingo), e instituvos si felelöšégo vi pe minoritétoske – šhibengo terminology. Kado si speciálna vorbi so ávri aven ande samheloskoinformácija. Tena naj aktuálna terminologi pe e minoritétoske – šhiba, o oficielno šhibako hasnálato pe kadala šhiba náštig aven sa korekt taj hatjárde.
12. So phenel a šhibako – zákono pa tolkningo?
A šhibako – zákono či lel opre speciálnan pa o tolkningo. De pala e förvaltningosko – zákono (1986:223, 8§), tolkos site hasnin o mindigheto te site kerel variso kecave manušesa so či hatjárel švédicka. Kado si ando intrego them, na numa pe e specielnone thanen.
A šhibako – zákono či phenel khanči sar te hasnin e tolkos ando EU. De kado si andi linjia a šhibake – zákonosa intenciovura te len sáma pi švédicko šhib ando EU: i švédicko šhib lelpe sáma o majfeder te hasninala faktist. (Dikh vi o pušimo o 10).13. Pe kas si a šhibako – zákono
Kado si po unizerzálno taj o felelöšégo so e univerzálnones si. De o univerzálnonesa phenelpe o orgáni so inkrel o ofentlicko verksamheto. O mindigheto – e raj vi statosko taj vi po komunicko levelo, határozatosko församlingura po statosko taj komunicko levelo (vi pe e concilosko levelo) e krisi taj vi o parlametno taj o themesko - svato. Butivar phenel o manuš numa samhela, kado phendimo hasnin butivar ande kado pušimo –t aj válasoskodokumentumo te avel edjserüvno. O univerzálno (vadj o samhele) si pala a šhibako – zákono felelöšégo te daravel taj te lel sama i šhib taj te dikhel ke hodj e zákonura keren sar trubuj vi áverká
14. Sar o samhela daravel, lel sáma taj žutij i šhib?
I samhela site dikhel ke hodj i švédicko šhib hasnin ande ofentliga verksamheto taj vi ando EU. E mindighetura – hivatalon si ek speciálno feladato hodj ávri te keren e švédicka terminologin pe pengo fackicko – omrodeto – rig.
I samhela site dikhel ke hodj kongodes te del sitjárimo andi švédicko šhib.
Ande ávere kontextušes ajánlin ávera zákonura (dikh o pušimo 17) lehetöšégo te hasnin áver šhib, sar például finicko, meänkieli taj samicko, pe varisave mindighetura- hivatalura taj krisi pe varisave thana. Khanikas náštig tilton te vorbij peski nationaliticko minoriteticko – šhib ande relevanta kontextušes.
Te žutin i nationelna minoriteticka – šhiben taj i švédicko jelongo – šhib jelentij ke hodj te keren aktivna intézkedéša ke hodj te zuráren e šhib, kade ke hodj te inkrenla sar trajimaski šhib ando Švédo. Kado jelentij többek közöt ke hodjt site dikhen te avel sitjárimo ande kadi šhib.
A Šhibakotanáči (Språkrådet) si ek rig anda o Institutiovo pi šhib taj manušengo memori, silengo feladato te dikhen ke opre a šhibako – zákono taj te den raporto e themeske - govermentos ke hodj sar kadi trajij majdur.15. Če sorta zákonij a šhibako – zákono?
A šhibako – zákono si ek ramickozákono (ramlag), so del e principura, o célo taj sar te avel alapicka – basicka. Ávera existericka taj so avena e zákonura taj iskirimáta šaj aven ánde maj detálicka zákonura. A šhibako – zákono taj majdur si ek kötelezetšégosko – zákoni (skyldighetslag), so phenel ke hodj če kötelezetšégura (skyldighet) si a samhela. Kado naj čačimaski – zakono, so phenel če čačimo si sakone korkore citizenos.
16. Si andi šhibako – zákono strafosko – határazoto?
Na, naj či sosko strafosko – határozato. E zákonura ande so ávri phenel e mindighetosko – hivatalosko kötelezetšégo (skyldighet) či sitjol te avel ánde strafo. De generelt vi khate sa kodoj sar ande ávera zákonura taj határozatura pa e mindighetura – hivatalura ke hodj si ávera instrumentura sar e sankciovura, sar például a Čáčavorbako- ombudo (Justitieombudsmannen) taj a Čáčavorbakokanslernosko palalesko dikhimo, so šaj lel sáma ke hodj e határozatura inkren.
A Šhibakotanáči (Språkrådet) so si ek avdelningo ando Instituto pi šhib taj pe manušengo – memory, si sar ek specielno feladato te alkalmazinpe ke a šhibako – zákono. Kana pa i samicko šhib si attunči vi e Sametingos si ek felelöšégo.
17. Si ávera zákonura so sabájozin i šhib?
Si ávera zákonura taj határozatura pa i šhib. Khate e maj importanta lelpe opre.
- Andi andministrativicko – zákono (1986:223, 7 §) si ek követelméňi pe e mindighetura – hivatalura sar te fejezinpe ávri kade te šaj hatjáren le köňen.
- Patientongidata – zákono (2008:355, 13 §) iskirijpe ke hodj e journálura so ande e nasvalengogindimoj site aven iskirime švédicka taj hatjárdes, taj kade köňen sar šaj te hatjárel o patiento.
- E Radiovosko – taj e TV-sko zákono (1996:844, 6 kap 8 §) iskirijpe ke hodj e majbut programura ando univerzálno – radiovo taj univerzálno tv švédicka te avel.
- Pala o patentosko – zákoni (167:837, 3 kap. 31 §) mangelpe ke hodj o patentosko – manglimo po švédicko te avel.
Ke hodj trubuj tolko andi administravicko – zákono lelpe opre (1986:223, § 8).
- Trubimo ke hodj trubuj te len tolkos vi ande a krisakobalkeni (1942:740, 5 kap. 6 §) Sa andekodo zákoni (33 kap. 9 §) si ke hodj kana trubuj te šon perdal papira e céloske.
- Ando zákono (1999:1175) iskirijpe o čačimo ke hodj te hasnin I samicko ande förvaltningongemindighetura taj krisi, taj ando zákono (1999: 1176) iskirijpe čačimo te hasnin i finicko taj meänkielivo ká e förvaltningongemindighetura taj krisi. Ek névo zákono majbute čačimasa avela ánde 1 januari 2010.
- Ande a grundskolakoförordningo (1988:655, 4-12 §) iskirijpe ke hodj site al dejakašhibakositjárimo kodalen kas si áver dejaki šhib sari švédicko šhib, taj andi 13 § iskirijpe ke site al sitjárimo andi švédicko šhib sar dujtošhib.
Fotnoter
[1] I invandrarongi – šhib si ek phendimo so a šhibake – profesora phenen tena hasnin kado termo, ke hodj kadi majbut féliticka šaj hatjárdjol taj vi čores šaj hatjárdjol. Khate hasninas ame kado ke hodj te hatjárdjol maj feder ke hodj so jelentij “ek áver šhib sar i švédicko vadj e nationaliticka minoriteticka – šhiba so vorben e manuša kon ando Švédo bešen, kon invandralindas vadj so rakhadjilas ando Švédo kaski dej vadj dad rakhadjilas ande ávere themen.
[2] E romengi šhib phenen ande oficiálnone kontexuši romani šhib (romani chib) .Khata hasnin ek aver phendimo románi.Ando zakoni taj lesko célo
1 § Ande kado zakoni si pa i švédicko šhib, pa e nationelna minoritetickašhiba taj i švédicko jelongišhib (teckenspråk). Ando zakono si vi sar te aven khetáne pa o felelöšégo pe e korkoresko lehetöšégo pi šhib taj sar te hasnin i šhib ande oficiálna thana taj kana internationálninickaj khetáne.
2 § O célo kadale zákonosaj te den e švédickona šhiba taj ávra šhibako than taj hasnalato ando švédicko samhela. E zákonosko céloj iš te len sáma pi švédicko šhib taj a šhibako majbutféliticko hasnálato ando Švédo taj e korkoresko šanca pi šhib.
3 § Ke ek áver zákoni vadj ek iskirimo ándej variso áver so si ande kado zákoni, atunči kado határozato si.
Švédicko šhib
4 § I švédicko šhib si i anglunišhib ando Švédo.
5 § Sar angluni šhib si ando švédicko kolonia i khetánutni šhib, so e intregi so khate bešen ando Švédo site sile šanca late taj site žanen te hasninla karingodi ande koloniengethana.
6 § Sakonen si ek specialno felelöšégo ke hodj i švédicko šhib hasnin taj vi ávri kerdjol – bárol.
E nationelna minoritétickašhiba
7 § E nationalitéticka minoritéticka – šhiba si i finicko, jiddischo, meänkielicko, romani šhib taj i samicko.
8 § Sakonen si ek specialno felelöšégo ke hodj te len sáma taj te žutin e nationelna minoritétickone – šhiben.
I švédicko jelongi – šhib
Sakonen si ek specialno felelöšégo ke hodj te len sáma taj te žutin i švédicko jelongi – šhib.
Šhibakohasnálato ande oficiálna thana
10 § I šhib pi krisi, ande e hivatalura- ká e raj taj ande ávera organizatiovura kaski butji si ande oficiálna organizáciovura si i švédicko šhib.
Andek áver zákoni si speciálna phendimáta ke hodj šaj hasnin e nationálna minoritétoske – šhiba taj ávera nordicka šhiba.
Kana pi krisi taj pe ávera hivatalura ká e raj site len tolkos taj perdal te šon ávera papira pe kado si speciálna határozatura – phendimáto.
11 § I šhib ande oficiálna thana site avel edjserüvno- enkeltno taj hatjárdi.
12§ E hivatalon – ká e raj si ek speciálno felelöšégo pi švédicko terminologia ande lenge majbutféliticka fackicka – thana site aven resle, hasnime taj fejlestime- ávri barárdi.
Švédicko šhib internationált
13 § I švédicko šhib si e Švédoski oficiálno šhib internationálicka.
E korkoreski šanca pi šhib
14 § Sako jékh kon ando Švédo bešel site denles šanca te sitjol, te ávri te barárel taj te hasnij i minoritétoski šhib, taj
2. kodo kon kašukoj/kašuki vadj problemajle e šunimasa vadj kodo kon anda ávres trubuj te hasnin e jelongi - šhib site denle šanca te sitjol, te ávri te barárel taj te hasnij i švédicko jelongi - šhib.
Kodales kas si áver dejaki šhib sar so dinoj ando angluno kotor site denles šanca te barárel ávri taj te hasnij peska dejaki šhib.
15 § E intregonengo kötelešégoj ke hodj kodo korkori žénes delpe lehetöšégo – šanca ká i šhib pala o 14 §.
Kado zákono kezdij dekhatar o 1 juliuši 2009
Uppdaterad 19 augusti 2009
Ansvarig för sidan: Språkrådet
